čtvrtek 16. srpna 2012

Diana Morari

Sem tady třetí den a furt je hezky. Beru to jako uvítací počasí. Já vim, asi Švédsko chce, abych si udělal hezkej obrázek a abych o něm mluvil hezky, tak se tváří přesně tak, jak na google street. Až na to, že na google street sou ty obrázky projetý HDR (High dynamic range - je způsob, jakym jde zachytit větší rozsah světlo-stín, než je reálně foťák sám o sobě schopnej. Většinou se stejná fotka fotí různě naexponovaná a ty fotky se potom softwarově spojej přetavěj do jednoho obrázku z podivnym světlem, kde stíny sou větlejší, než by měly bejt, a obloha je naopak relativně tmavá a prokreslená), což v reálu bejt nemůže a tak mi ty kontrasty dělaj problémy při focení. Jdu do školy trochu jinou cestou - přes kopec. Nahoře je obytná čtvrť s barákama obloženejma dřevem (to nemůžou bejt dřevostavby, tři patra je moc i na švédsko..) a v jedný ulici nacházim docela hezkou přístavbu, kde sídlí malej architektonickej ateliér. Přístavba je udělaná asi tak, že předzahrádku zvedli o jedno patro, udělali v ní místnosti a celý to obložili břidlicí. Břidlicí tady obkládaj kde co, kampus chalmers je zvenčí snad celej z břidlice (Za pár zní se mi o tu blbou břidlicovou podlahu ve V-garden rozbije Magdin krásnej oranžovej termohrnek).

Po standardní hodince vysedávání na internetu ve škole jdu do města. Nevim kam jít, a tak jdu prostě k řece. U přístavu (nemyslim ten nákladní, i když zatim se mi zdá poněkud těžký rozlišit co sakra je nákladní přístav a co ne, celý území u řeky je trochu divný a zaslouží si bližší zkoumání) narážim na takovou podivnost: všechno je v pořádku, dlažba pod mejma nohama, postupně přecházející v trámovej povrch přístavu, potom takový ty kůly co se k nim uvazujou čluny, voda. Nic víc. Až na tu budku, která obyčejně stojí u tramvajovejch zastávek. Nejsou tady žádný koleje a autobus by se tady neotočil. V budce je normální jízdní řád s půlhodinovejma intervalama a normální velký logo Vasttrafik. Akorát že místo malýho piktogramu tramvaje je tam piktogram trajektu. Přívoz. Ale žádná taková plechová vana jako jezděj u nás. Normální rychlá loď s gumovym zkusenym předkem kterej přirazí k nábřežní zdi, pak pustí motory naplno dopředu a tim se sama ukotví, takže můžou vystoupit a nastoupit lidi a během půl minuty dá kontra a vyrazí padesátkou do Roselundu. Žádný složitosti s tim, během minuty je po všem, na nikoho se nečeká. Na lodi je taky všechno jak má bejt v pořádnym MHD, cedule s nápisem kam se jede, hlásej se zastávky a přístí stanice, je tam mašinka na označování jízdenek, stojany na kola a kompresor kde si jeden může dohustit pneumatiky. Zastávka v Roselundu, kde nastoupěj další lidi, pak jedem přes řeku do Lindholmen - novej kampus Chalmers university na severním břehu Gota Alv. Cestou míjíme plovoucí parkhaus, elektrárnu Goteborg Energi, která jako žába na prameni zabírá velkou část hodnotnýho nábřeží, a obří železný plovoucí doky, ve kterejch je zrovna chycená velká červená loď. Jakmile zastavíme v Lindholmen a já vystoupim a ohlídnu se, trajekt už zase valí dál a dělá za sebou vejvar a vlny.

Lindholmen byl dřív samostatná univerzita "Chalmers Lindholmen", od roku 2005 je to propojený takže z toho je odnož Chalmers university. Ačkoliv by se řeklo že je na severním břehu řeky, švéd by asi řekl že je na ostrově Hisingen. Tak se to totiž celý menuje a je to kvůli tomu, že Gota Alv se nad Goteborgem dělí a její část se vlejvá do moře mnohem severnějc. Vzniká tak taková delta o dvou nožičkách, mezi nimaž je Hisingen. Lindholmen je mnohem menší než kampus v Johannenbergu. Hned u řeky je mezi budovama nádvoří a uprostřed něj se točí červenej děsivej kolotoč kterej snad taky patří pod Lindholmen science park, jako všechny ostatní baráky kolem toho nádvoří. Já na to ale kašlu a du si na chvíli sednout k vodě. Musí bejt krásný sem chodit do školy a o přestávkách mezi konzultacema vysedávat na dlouhatánskejch dřevěnejch schodech nad řekou. Jenom se trochu projdu a už zase přívozem zpátky, v pět mám v Johannenbergu u školy sraz s Dianou Morari, rumunkou, která taky bude na Chalmers.

Diana bydlí v tý nejkrásnější koleji, kterou už sem popisoval - Olofshöjd. Procházíme se po Johannenbergu a ona vypráví, jak u nich zuří krize a že potom co jí vyhodili z práce (dělala někde na supportu ve německý firmě která vyrábí vrtáky do vrtaček), tak začla na volný noze překládat pro google a že to je skvělý, že může pracovat na dálku a tak podobně (což je určitě skvělý, když sme se domlouvali kde se sejdeme tak ona řikala že to v Goteborgu moc nezná protože od tý doby co přijela musí dělat pořád nějaký překlady). Jdeme se podívat na Kulturkalas - kulturní festival kterej teď pár dní v Goteborgu zuří. Má to bejt festival všeho: Hudby, tance, cirkusu, divadla, básníků. Na tý nejhlavnější hlavní ulici Kungsportsgatan je v jednom místě náměstí Kungsportsplatsen a tam je asi nejvíc atrakcí, ale mezi stany se neodvažujeme vejít, protože to smrdí spíš nakupováním tretek než kulturou. Zato tam je skvělej strom ze kterýho pršej diamanty a pod nima lavička na který sedí dost šílenej emo-pár, kterej ale, jak sem pozdějc zjistil, k instalaci nepatří. Na Podél celý Kungsportsgatan každejch pět metrů někdo na něco hraje, mimo jiné to tam docela rozjížděj i cikáni se svojí hudbou, ale kloudnou hudbu nacházíme až kolem desátý poblíž Theatern, kde to na chodníku rozjíždí asi šest vysokejch blonďatejch švédů s pořádnym bigbítem. Škoda jenom že mě nenapadlo je nahrát, protože jim to vopravdu šlapalo.

Zapomněl sem se zmínit o penězích - během toho co sem si prohlížel peníze při čekání na přívoz, zjistil sem že největší švédská mince je pětikoruna a nejmenší desetikoruna. Desetikorunu asi moc lidí nepoužívá, protože se k ní dostanu jen málokdy. Asi jí všichni ztrácej. Je asi tak velká jako náš padesátník ale tlustá jako dva padesátníky na sobě. Nejzajímavější ale pro mě bylo, že tady normálně kolujou mince ze sedmdesátejch let smíchaný s těma novejma - měl sem totiž v peněžence jednu z roku 1977, jednu z 1978 a pak 2009 a 2004. Už si vůbec nevzpomínám například kdy sem naposled viděl starou českou desetikorunu a to je měnili teprve nedávno. A nebo si toho jenom nevšímám. Tak tady sou ty švédský:

1 komentář:

  1. Sociální obchodování spočívá v otevření trhů pro každého. Na eToro se můžete spojit, obchodvat a sdílet znalosti s miliony obchodníků a investorů. Navíc můžete kopírovat obchodní rozhodnutí obchodníků, kteří odpovídají vaší strategii. Registrujte se nyní a získejte chytřejší obchodní rozhodnutí využitím rozumu našich obchodníků s nejlepšími výsledky.

    Přidejte se k úspěšným - Spojte se s více než 4,000,000 investorů a obchodníků ze 170 zemí

    Otevřené obchody na eToro: 227,651,647

    OdpovědětVymazat