sobota 6. října 2012

Botaniska Trädgården

Ráno vstáváme v mym pokoji tři - já, Michal a Tereza - oni sou oba z Osla a jeli se na oplátku podívat na víkend sem, protože když my sme byli tam, Michal byl ten kluk u kterýho sme spali. Probouzení je těžký, protože Michal s Terezou včera přivezli víno (jasně, koupili ho tady protože tam je drahý) a strávili sme jeden z mála vínovejch a eště k tomu českejch večerů. Oni se jdou podívat do Göteborgský Botaniska Trädgården a protože sem tam eště nebyl, tak se tam vypravim s nima. A protože to je z mýho domu dost blízko k východnímu okraji zahrady, náhodou nacházíme malou branku kterou všichni choděj dovnitř. Pozdějc zjišťujem, že kdybysme šli okolo hlavní branou, musíme zaplatit dvacet SEK. Malá branka je asi hlavně používaná jako vchod do Sahlgrenska sjukhuset (nemocnice) a hned za ní je černo hnědo tmavě zeleno modrej lesklej prales. Řikaj tomu ekokoridor a nechávaj to všechno ležet tak jak to tam je, spíš tam eště dělaj pokud můžou větší "přirozenej" nepořádek - když pokácej nějakej strom, hoděj ho přes potok nebo rovnou do vody. Je to propletený kluzkejma cestičkama a všude sou obrázky padajících větví s nápisama OBS! (pozor!). Takže jestliže tam choděj lidi z nemocnice tak na to asi musej mít zvláštní úrazový pojištění. Jednou velkou nevýhodou těchhle zvláštních míst musí bejt jejich propagace - ač je to nejspíš hrozně prospěšný, je to tam hrozně hnusný, takže web ekokoridoru nemůže mít velkou návštěvnost.

Potom, jak jdeme nahoru kolem dalších cedulek s padajícíma větvema, se náhle šedočernozelený lesklý listí rozzáří světlezelenou a za tim všim se objeví úhledná louka která hostí celou formální část zahrady. Botanická zahrada je totiž největší park v Göteborgu a je to přírodní rezervace, která jde od Sahlgrenska dva a půl kilomtru na jih až mezi Mölndal a Frölundu a jenom severní koušíček je pojednanej jako pravá botanická zahrada se všema kytkama a podobně, zbytek je arboretum který plynule přechází v les s jezerama. Ta botanická část je členěná tematicky podle regionů - je tam evropská zahrada, kanadská, japonská, skandinávská, atd.

A barev a vzorů je skoro tolik jako v textilním oddělení IKEA. Někdy to sou celý záhony usazený v mokrejch rašelinovejch kopcích, někdy povrchy tvořený z různejch typů lístků a někdy taky jenom ostříhaný stvůlky něčeho co o sobě na jaře dá určitě pořádně vědět.

Skandinávská zahrada je jenom plná hlíny, mechů a kamení. Nevim proč. Asi se tady těm typicky skandinávskejm kytkám nedaří. V kanadský zahradě je vodopád a v japonský zahradě je zase černočernej rybník přes kterej může Tereza přejít suchou nohou po kulatejch kamenech. A mezi všema těma zahradama a kytkovejma vzorama je skleník plnej květináčů obrácenejch vzhůru nohama, pod kterejma sou určitě malý rodící se tajnosti, ve svahu proutěnej dóm s pověšenejma lžičkama který zvoněj, u silnice socha konve a kavárna s venkovním sezením mezi kytkama a stromama. A v jednotlivejch zahradách mlčky stojej železný kreatury připravený okamžitě rozstřikovat vodu do všech směrů.

2 komentáře:

  1. úžo obrázky, hořce!!! modrá kytek barva je moje

    OdpovědětVymazat