pondělí 10. září 2012

Doktor Lindhs Gata 1

Přišel čas se přestěhovat. Byt pani G sice zůstane este měsíc volnej, ale já už mám z Prahy domluvenej podnájem v Doktor Lindhs Gata, což je ulice možná z padesátejch, možná z šedesátejch let se čtyřma červenejma osmipatrovejma barákama s pultovou střechou. Silnice se zatáčkama plazí lesem a mezi skálama po hřebeni kopce nad Sahlgrenska Universitetssjukhuset /univerzitní nemocnice/ a přímo z ní se vchází do jednotlivejch baráků. Kolem každýho je pečlivě posekanej trávník a správně podle intuitivních pravidel sekání trávy v Göteborgu neni rozhraní mezi trávníkem a přírodou s vysokou trávou a stromama širší než jeden centimetr. Zajímalo by mě jestli maj tuhle pozorně volenou linku přes zimu vyznačenou plůtkem na sněhu nebo jestli je jenom nakreslená červenym vínem. U každýho baráku je taky někde vzadu pod skalou schovanej pár laviček se stolem a nekde je taky venkovní vestavénej mobiliářovej gril, kterej vypadá jako větší odpadkovej koš.

Když vejdu k sobě do novýho baráku, stačí jenom projít halou od dveří na druhou stranu a sem ve dveřích našeho bytu. Řikám tomu byt, ačkoliv to je kolej, protože to je chodba s pěti pokojema s predsíňkou a mimo společnýho záchodu a sprchy tam je osvětlená kuchyň s docela velkym jídelním stolem. Takže to je celý docela příjemně zabydlený, žádný jako na českejch kolejích kde kuchyň používá sto lidí. Mimo svuj pokoj tam mám k dispozici velkej regál a další skříně na chodbě který ani nevyužiju.

Když tam přijdu, Olof je eště v plnym proudu úklidu, takže si rovnou zajedu pro zbytek věcí zpátky do starýho bytu a pak během dne , když už je novej pokoj hotovej, si ho upravim ke svýmu obrazu. Což hlavně znamená předrevoluční portrét Havla na dveřích.

Když si pak k večeru du s ostatníma připít na nový sídlo, zjistim, že Olof hraje na kytaru a Oskar docela taky a že Olof má taky basu, takže pak eště pozvu Francescu a Roberta a celej večer strávíme hraním a pitím a povídáním s novejma sousedama.

3 komentáře: